Chytrá hlava

Saze z lesních požárů a levných průmyslových paliv, stejně jako z nedokonalého hoření uhlovodíků, nutně nezpůsobují globální ochlazování, jak si vědci dosud mysleli. Za určitých podmínek mohou naopak podporovat oteplování prostředí, napsal deník Jerusalem Post.  Vědci z Weizmannova vědeckého institutu v Rehovotu, Marylandské univerzity a NASA vytvořili první analytický model, který umožňuje zohlednit působení všech faktorů a který ukazuje, kdy aerosoly tvořené sazemi ochlazují a kdy naopak vedou k růstu teploty. Jejich podrobný článek vyšel v časopise Science.

Dosavadní teorie nebraly dostatečně v úvahu komplikovaný vztah mezi oblačností a aerosoly. Vědci věří, že nový model pomůže klimatologům i politikům porozumět tomu, jaké jsou skutečné důsledky hoření stromů a nekvalitních průmyslových paliv. Na jedné straně se kolem aerosolových částic formují vodní kapky, což může podpořit nárůst oblačnosti, ale na straně druhé tyto částice – zvláště saze – pohlcují sluneční záření, stabilizují atmosféru, a tak tvorbu oblačnosti omezují.

Tým vědců za účasti Ilana Korena a Hily Afargana z katedry environmentálních věd a výzkumu energií Weizmannova institutu testoval model na datech pocházejících z Amazonie – a ukázalo se, že pomohl vysvětlit zdánlivě náhodné změny oblačnosti. Malý přírůstek aerosolů v čistém prostředí totiž může ve výsledku způsobit ochlazení, avšak s přibýváním dalších a dalších částí postupně dochází ke zcela opačnému efektu. Záleží také na stavu původní oblačnosti. Kompletně zatažená obloha může bránit ohřevu aerosolů, zatímco za jasného počasí ohřáté aerosoly působí rozpad zbytkové oblačnosti.